Wuhan Outdoor Quest – Letos naposled v Číně
Na většinu věcí se spolehnout nedá. Naopak v Číně se na většinu věcí spolehnout můžete. Na většinu, můžete…
Hned na úvod se můžete spolehnout, že když přistanete na letišti, tak tam bude stát delegace, která čtyřikrát překontroluje, že jste všichni a odveze vás do hotelu. Záměrně neříkám rychle, včas ani bezpečně, protože náš řidič lehce usínal, vůbec nevěděl kde to je, tak bloudil a jel rychle jako povoz s koňmi. Ale na místo jsme nakonec dorazili.
Dál už čínská klasika – brífink, kontrola materiálu, večeře, brzký odjezd na etapu a pak už jen samé věci, na které se dá spolehnout.
Naopak na svoje pocity před startem jsem se tentokrát (naštěstí) spolehnout nemohl. Večer před startem jsem se cítil dost marnej, ještě ráno mi nebylo nejlíp. Na úvodních 7,5 km všichni vyběhli jako splašení… a my taky. Nejistota byla ta tam, začali jsme to pálit pod 4 na kilák a už jsme byli pohlceni závodem. Adrenalin je jistota.
Někteří mají raději drámo na závěr, my raději hned od začátku. Takže nás čekají dva zajímavé dny, plné pořádného závodění.
Trochu více klasický článek s podrobnostmi sepsala Šárka.
Nechápu tu fotku s modrým kyblíkem…