Argentinské zápisky – Tierra Viva se blíží

Villa La Angostura, Argentina – Start prvního velkého adventure race (AR) letošní sezony – Tierra Viva, adventure zařazeného do světového poháru v AR (ARWS) – se blíží. Zítra dorazí Šinky, o dva dny později Radka s Císym a už se budem soustředit jen na závod. Ten startuje 26. března v 10 hodin ráno (posun oproti ČR -4 hodiny). Jsem už pár dní na místě, tak mám čas se podělit o pár postřehů přímo z odsud.

Po skoro dvoudenním přeletu jsem se ocitl téměř  na místě. Zahr. týmy budou mít zázemí ve Villa La Angostura, malém turistickém středisku mezi jezery a horami, “centrální kemp” se pak nachází ve Villa Traful, asi 40 km odsud. Jestli je Villa La Angostura malé středisko, tak Villa Traful je jen pár chalup. Zkrátka, co nezajistíme tady, už neuděláme.

Vědět, co v místě je a není, je hezká věc, ale nejlepší přehled o tom, jak to může vypadat v závodě, člověk získá přímo z terénu. Sehnal jsem topografickou mapu a vyrazil na trek. Kopce jsou prakticky všude kolem, občas se mezi ně vklíní jezero. Prašná cesta rychle skončila, změnila se v písčitou pěšinku a začala prudce stoupat. Jak jsem stoupal, jako bych procházel různé klimatické pásy. Hustej porost typu bambus vystřídaly vysoké stromy, s rostoucí výškou se postupně snižovaly, až z nich zbylo jen úzké pásmo keříků a kosodřevin, abych se velice rychle dostal nad veškerou zeleň do pásma písku a suti.

Pořád ještě v pásmu lesa

Je to trochu překvapivé, písku je tu místy opravdu hodně, ale písečné části nikdy nejsou dlouhé. Střídá se to se štěrkem a kameny, hřebeny vetšinou neostré, běhatelné, údolí se táhnou jak hadi a nad nimi se zase táhnou tyto hřebeny. Je to jako cestičky od kůrovce, trochu to připomíná fjordy. Běh v tomhle bude náročnej na kotníky, a taky budeme muset vyvinout velké úsilí, abychom se uchránili před nejrůznějším bordelem padajícím do bot, ale to se dá vychytat.

Dobře, že to víme teď a ne až později. Celkově to je ale víc běhatelnější a mohlo by nám to sedět. 1500 převýšení, trocha focení a večerní proběhnutí po poloostrově – byl to dobrej začátek, parádní tréninkovej výlet. V 1600 metrech, v březnu, bez trička, co víc si přát (a tak věděl bych:).

Trek po pěšinkách bychom měli, co zkusit trochu více navigace? Nahoru je to podobné, místo značené stezky zkouším neznačenou, funguje stejně (nakonec označili i tuto), trochu se motám na málo podrobné mapě v odbočkách mezi samotama, tak co to zkusit rovně? No.. jde to, ale dře to… hodně. Les je hustý, les je hustý, nezmestí sa… do toho občas plot a volně pobíhající nebo prodírající se pes. Naproti tomu ve vyšších patrech a sutích to mimo cestu jde poměrně solidně, minimálně se dá poznat z vrstevnic kudy to půjde a kde to je jen jednosměrka. Obojí se hodí vědět.

Dneska prší (dle předpovědi jen dnes), zítra dorazí Šinky a domluvil jsem s orgama, že si vyzkoušíme kajaky a bude to zase ještě veselejší. Netové spojení evidentně funguje, budu postupně přidávat postřehy (zkusím rozchodit SPOT – GPS tracking).

Pár dalších postřehů:

  • Tady když prší, tak to nejspíš stojí za to. U většiny mostů je ukazatel se třemi barvami označující nebezpečí srážek. Nejvyšší nebezpečí (červený poplach) znamená více než 100 mm za 24 hodin, trochu déšť…
  • V Chile i Argentině (alespoň v Patagonii) se pro předpověď počasí nejčastěji používá český model z webu windguru.cz, prý je nejlepší. Dobrá práce, české hlavy.
  • Zatímco Jižní Ameriku jako celek krize moc nezasáhla, Argentina ji pocítila značně a jde to s ní z kopce. Ceny rostou, vláda zavádí další regulace a… ceny rostou dál.
  • Jeden příklad za všechny: Argentinci mají omezeno množství cizí měny, které mohou měsíčně směnit. Nepotřebují na to žádný devizový příslib, každý může měnit, jen na to mají limity na osobu a měsíc. A výsledkem je… wait for it… černý trh. Zatímco v ofiko směnárně dostanete za dolar nějakých 5,06 pesos (AR$), všechny platby kartou a podobně probíhají za oficiální kurz, jinde (prakticky všude) dostanete 7 až 8 pesos za doláč nebo můžete přímo platit v dolarech. A vláda to toleruje. Tomu říkám efektivní regulace.
  • Argentinci jsou mlsouni. Prakticky všude se nachází spousta prodejen nejrůznějších čokolád, alfajores (místní minidortík), pekařství a zmrzlináren. A snaží se to dělat ručně. Když je na něčem napsané “artesanal”, což znamená místní ruční výroba (nezaměňovat s eko/bio), Argentinci to berou jako důvod k tomu to několika násobně zdražit.
  • Argentinky jsou docela pěkný, jen vypadají všechny tak nějak stejně.
  • Jinak se tu mají dobře – napráskají se nějakým steakem, nacpou se alfajores a zmrzlinou a zapijou to vínem, pak si sednou na terásku s krásným výhedem. A je na co koukat.

Pondělí 25. března.
Nemáme teď už moc času, za pár hodin nás organizátor odveze do vesničky Villa Traful, kde nás za 24 hodin čeká start závodu. A to už se budeme věnovat jen závodu. Tak aspoň teď ještě trochu stručně.

Jsme tady, celý tým, vyzkoušeli jsme si jak kajaky, tak s nimi i trochu plachtit (plachty jsou povolené a doporučené), jinak jsme spíše odpočívali, probírali různé varianty a kontrolovali jestli veškeré vybavení přežilo cestu atd.
Ještě než dorazila druhá půlka týmu (tedy jen já se Šinkym), jsme si dali pořádný tréninkový den a vyrazili na kole do sedla na chilských hranicích. Po zdlouhavé imigrační a celní proceduře jsme mohli vstoupit do pohraničí a stálo to za to.
Počasí nám celkově přálo, krom jednoho dne, kdy nás potkalo něco mezi deštěm a sněhem.
Trochu jsme se připálili, na což si budeme muset dávat při závodě pozor, ale je také dost možné, že bude i mrznout. Po ránu bývá v nížině lehce nad nulou. Takže v noci, v horách, pokud sprchne…

Dalších poznatků jen pár:

  • Na Argentinu dolehla krize opravdu nepříjemně a zatím jsou spíše na cestě dolů.
  • Jejich taškařice s různým kurzem k dolaru je důsledek protiinflačních opatření, kdy obyvatelstvo je rozděleno do tříd a podle toho mají limity dolarů na osobu a měsíc.
  • Ekonomické problémy řeší povětšinou regulacemi, kvótami a cly, což většinou situaci spíše zhoršuje.
  • Argentinci popisují výrazné zhoršení od loňského podzimu, kdy začaly platit právě tyto regulační zákony.
  • Prezidentku moc nemusí, vadí jim především to, že prý “hrabe peníze pro sebe”. Jsou přesvědčení, že by jim pomohlo “trochu toho komunismu”….

A k tomu pár fotek – není čas na nějaké úpravy:

Leave a Reply

Captcha *