Týmový trénink

Trénovat samostatně je fajn, fajnový. Trénovat pohromadě ve skupině je lepší. Zatrénovat si s pohodovým týmem je ještě lepší. A pokud je před námi velký závod, kde chceme uspět, je to skoro nutnost – nejvíc nejlepší. A vzhledem k tomu, že nás na konci dubna čeká mistrovství Evropy v adventure racingu v Turecku, dopřáli jsme si v týdnu rozšířený týmový trénink.

V úterý ráno jsme byli všichni v Brně a pustili se do toho. Někteří se díky pracovním/školním povinnostem připojili jen na některé fáze, ale našli se i tací, kteří si to dali v plné palbě. Myšlenky byly jednoduché:
1) Pádlování pravidelně netrénujeme, je to naše nejslabší stránka, zkusíme teď tedy napádlovat co nejvíce.
2) Využijeme, že jsme pohromadě a vyzkoušíme si vzájemné tahání, spolupráce a prostě týmové věci, které se mohou při závodě hodit.

Jak řekli tak udělali.
ÚTERÝ: Dopoledne jsme začali lesním během v Babě, na úvod 14km/1:20 ve zvlněném terénu, po lesních cestách, někdy i trochu více v terénu, na úvod příjemné. V podvečer přišlo na řadu pádlování na kánoích, které se nám trochu protáhlo na nějakých 20km.

Při pádlování jsme dobyli ostrůvek.

STŘEDA: Dnes jsme naopak pádlováním začali – z Veverské Bitýšky ke hrázi a zpět, se pár vracečkami a kontrolou slepého ramene vyšlo na nějakých 23km, postupně přestáváme mít rádi pádlování. Dlouhý den pokračoval odpoledním asi 70km výjezdem na MTB (i když na silnici). Pro mě první kolo po zimě a hned zostra.

ČTVRTEK: Dopolední výklus s odporovým tréninkem se protáhl skoro na dvě a půl hodiny – k 18 km po lesních cestách jsme přidali orientační paměťovou mezihru a odpory si řádně užili. Podvečerní pádlování a celkově 6. fáze za 3 dny udělaly svoje – bojová po-rada se spíše blížila afterpárty 🙂

Trocha orienťáku

Trocha orienťáku

Pane, pojďte si hrát.

A na co?

Třeba na vlak, já budu mašinka.

A nebo já budu machina a ty vagónek

Kam me to táhneš? Ále, třeba do Ořešína.


PÁTEK: Pádlování nemůže chybět, tentokrát jen ve třech, Vyzkoušeli jsme si tedy jak se pádluje v singlu na debl kánoi (háček tam prostě chybí), holky si zkusily zadáky.. nakonec to bylo asi za 15 km. Tady už byla únava veliká, týmový trénink jsme tak rozpustili. Večer jsem si jen trochu prošvihal nohy při proběhnutí na asfaltu (13,5km/cca 200m+/56 min) a dál už odpočinek.

Holkám to jede.


V jednom už je to slabší.


Ale radost z toho máme pořád.


Celkem jsme si dali 4x pádlování v různém složení, 3 bežecké trénink, včetně jednoho odporového a jeden kvalitní bikovejch. Pravděpodobně se zase sejdeme až v Turecku, mezitím se každý někam rozprchneme – Kristýna (s Klárou) a Filip (s Peprem) se vydají na Horskou výzvu do Jeseníků, mě čeká etapový závod v Číně s Radkou Brožkovou a Eestonci, Simča hned o víkendu běží orienťácké štafety.

Leave a Reply


tři − 3 =